8. Cesta za víny Itálie: Chianti

Pamětníci dob již dávno a snad nenávratně minulých vzpomenou na Chianti Ruffino, které se v tu dobu objevovalo i v našich obchodech. A vzpomenou i na jeho kvalitu, která negativně ovlivnila pohled na Chianti na celou jednu generaci. Stejně jako krabicová vína devadesátých let ovlivnila pohled na italská vína vůbec. Tendence z konce šedesátých a sedmdesátých let minulého století nasměrovaly italské vinařství k používání nových moderních postupů, které pomohli posunout italská vína mezi špičku toho, co se ve světě produkuje. A mezi taková vína Chianti bezesporu patří.

Legenda

Chianti Chianti jako jedno z trojice ikonických vín Toskánska se může pochlubit mimořádně dlouhou tradicí. Prvně je území Chianti zmiňováno již v polovině 14. století. V roce 1384 Florentská republika vytvořila politicko-vojenskou organizaci „Lega di Chianti“, jejímž účelem bylo spravovat a bránit území Chianti ležící mezi Florencií a Sienou. To vyhrotilo spor o toto území mezi oběma konkurenčními městy. A protože spor se nedařilo vyřešit vojensky, obě strany se dohodly na poněkud nestandartním řešení. Hranice mezi nimi měla být ustanovena tak, že z každého města vyrazí jezdec směrem ke druhému městu. Místem, kde se jezdci potkají povede hranice. Signálem ke startu však neměl být výstřel z pistole, ale kohoutí zakokrhání v době rozednění. Siena k tomuto účelu vybrala bílého kohouta, Florencie naopak černého. Ten byl několik dní držen ve tmě a o hladu. A tak když byl v určený den vypuštěn, začal okamžitě kokrhat, a to přesto, že úsvit byl ještě daleko. To poskytlo florentskému jezdci takovou výhodu, se se svým protivníkem potkal jen 12 kilometrů před Sienou ve Fonterutoli. Tak bylo rozhodnuto o vládě nad územím Chianti a Lega di Chianti má od té doby černého kohouta ve zlatém poli ve svém znaku. Tolik legenda. Tento symbol jako potvrzení od Cosorzio Vino Chianti Classico na láhvi nesmí chybět.

Historie Chianti

Na konci 14. století bylo víno Chianti definováno jako bílé víno. Jako první víno na světě mělo Chianti oblast pěstování vymezenou zákonem. Velkovévoda toskánský Cosimo III. Medici v roce 1716 svým výnosem určil, že hranice pěstování vína Chianti budou „od Spedaluzzo po Greve; odtud do Panzana se všemi podesteriemi v Raddě, která obsahuje tři Terzi, jmenovitě Raddu, Gaiole a Castellinu, dosahující hranice státu Siena». Zároveň bylo pro tuto oblast tradiční bílé víno nahrazeno červeným. V roce 1872 baron Bettino Ricasoli po dlouhodobém experimentování představil svůj recept, ve kterém navrhl používat hlavně hrozny Sangiovese, aby dodaly vínu vitalitu a aroma, a doplnit je odrůdou Canaiolo Nero. Tento recept se stal základem pro výrobu Chianti Classico.. V roce 1924 skupina 33 vinařů založila první konsorcio v Itálii, které definovalo určilo parametry pro označení Chianti.

Na sklonku 60. let 20. století se někteří producenti, především markýz Mario Incisa della Rocchetta, dali tak nový impuls toskánské enologii vytvořením vín s plným tělem založených na zrání v dubových sudech. V roce 1967 byla ustanovena apelace Chianti DOC a v roce 1984 byl její status změněn na DOCG. Její rozloha je v současnosti 13 428 ha a produkuje 7 862 000 lahví vína.

Apelace Chianti Classico DOCG se vyčlenila v roce 1996. Výměra vinic je 4 083 ha s produkcí 2 800 000 lahví vína.

Chianti Classico DOCG

Chianti Classico může pocházet pouze z vinic v obcích Castellina in Chianti, Gaiole in Chianti, Greve in Chianti, Radda in Chianti a částečně z Barberino Tavarnelle, Castelnuovo Berardenga, Poggibonsi a San Casciano ve Val di Pesa.

Chianti Classico je produkováno ve třech kategorií kvalitativní pyramidy s jejich vlastními kvantitativními parametry.

Jsou to: Chianti Classico DOCG Annata, Chianti Classico DOCG Riserva a Chianti Classico DOCG Gran Selezione.

Chianti DOCG

Apelace Chianti DOCG je ta část Toskánska, která leží mimo historické území Chianti, ale toto víno se zde také vyrábí. Je rozdělena na subzóny podle toho, v okolí kterého města se vinice nacházejí.

Jedná s o následující: Colli Artetini, Colli Fiorentini, Colli Pisane, Colli Senesi, Montalbano, Montespertoli a Rufina.

Jednotlivé subzóny se liší v některých deklarovaných ukazatelích. Vedle toho mají svá specifika stanovená pro Riserva a Superiore. Vytvářejí tak poměrně složitý systém ukazatelů, kterými se řídí produkce jejich vína. Liší se zejména v zastoupení odrůdy Sangiovese, nejvíce v Colli Senesi – 75 %. Nejdelší doba zrání je stanovena pro Colli Fiorentini a Rufina – 10 měsíců, pro Riserva z Colli Fiorentina, Rufina a Colli Senesi jsou to 2 roky. Pouze Riserva z těchto subzón zraje v dubových sudech.

Mezi významná vinařství, která psala dějiny nejen vína Chianti patří bezesporu Barone Ricasoli a Badia a Coltibuono.

Barone Ricasoli

Badia a Coltibuono

Rod Ricasoli je poprvé zmiňován v době vlády francouzského krále a prvního středověkého císaře římského Karla Velikého, kdy je rodina zmiňována mezi feudální šlechtou na dvoře panovníka. Vinařství v Chianti vlastní rodina Ricasoli nepřetržitě již od roku 1141. Rod Ricasoli sídlící na hradě Castello di Brolio a je neoddělitelně spjat s italskou historií i historií Chianti Classico. Generace šlechticů se svými armádami byly aktivními účastníky italských dějin od doby, kdy na hradě Brolio v 13. století bránily Florencii proti Sieně, až po dobu sjednocení Itálie.

Bettino Ricasoli, Železný baron, byl dvakrát předsedou vlády nově sjednocené Itálie. Jeho nově formulovaný recept s využitím potenciálu odrůdy Sangiovese z roku 1872 položil základ novému Chianti Classico.

V současné době rodina vlastní 250 ha vinic a patří k nejvýznamnějším vinařstvím oblasti Chianti.

Asi před 1000 lety založili mniši z Vallombrosy, kteří patřili k benediktinskému řádu, Badia a Coltibuono (Opatství dobré sklizně) jako místo míru a reflexe. Osada, která se nachází severně od toskánské vinařské vesnice Gaiole, je nádherně zasazena do zalesněných kopců v jižním regionu Chianti Classico. Dnešním majitelem je Emanuela Stucchi-Prinetti. Její rodina vlastní Badia a Coltibuono od roku 1846. Prvotřídní vína jsou ceněna odborníky na víno z celého světa a nechybí ve vinných průvodcích. Enologem je Emanuelin bratr Roberto Stucchi-Prinetti, který s velkou vášní a dovedností pěstuje autochtonní odrůdy. Také jeho bratři Paolo a Guido pokračují v práci, kterou začali jejich předkové, florentská bankovní rodina.

Sestra Emanuela byla první ženou, která byla zvolena za předsedkyni Consorzio del Marchio Storico del Chianti Classico v roce 2000.

Její matka, Lorenza de Medici je považována za nejslavnější italskou kuchařku. Roční produkce je 350 000 lahví na 58 ha vinic.

Komentáře (0)

Žádné komentáře

Nový komentář

Produkt přidán do oblíbených
Produkt přidán do porovnání

Tato internetová stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko "Souhlasím", souhlasíte s použitím souborů cookies.