Lombardie byla v minulosti vstupní branou pro nájezdníky jako byl Hanibal a jiní. Své jméno odvozuje od germánského kmene Langobardů. Ti na území dnešní Itálie přišli ze severu Evropy a v roce 568 našeho letopočtu ovládli velkou část Itálie. Lombardie hrála vždy významnou roli v historii Apeninského poloostrova. Tento region na severu Itálie, kde na rozloze rovné pouze jedné třetiny České republiky žije téměř shodný počet obyvatel.

Lombardie je nyní jedním z finančních, ekonomických, politických i kulturních center Itálie. Navzdory tomu má region velké rozlohy nedotčené přírody. Lombardie je region geograficky i klimaticky velmi různorodý. Na severu alpské vrcholy dosahují až ke 4 000 m n.m. Na jihu se nachází rozlehlá nížina řeky Pád. Mezi tím je předalpská kopcovitá krajina.

Vinařství v Lombardii

Region je s 24 705 ha vinic a výrobou 1,5 milionu hl vína na osmém místě mezi italskými regiony. Poměr produkce vína je přibližně půl bílého a půl červeného/růžového. Hlavními odrůdami v regionu jsou Croatina (17 %), Pinot Nero (14 %), Chardonnay (13 %) a Barbera (12 %).

Účinek klimatu každého z lombardských jezer je zvláště cenný v chladnějších a vyvýšenějších oblastech. Dobrým příkladem toho je Valtellina dramaticky orámovaná centrálními Alpami. Její vinice leží v nadmořských výškách mezi 230 a 765 metry a jsou chlazeny alpskými vánky, které vanou z východu na západ údolím. Stejně tak Franciacorta, jejíž vinná réva roste v kopcích jižně od jezera Iseo, využívá pozitivního vlivu jejho vodní plochy.

Kvůli zdejšímu alpskému kontinentálnímu makroklimatu jsou denní teplotní rozdíly vysoké, protože sluncem rozpálené svahy rychle ztrácejí teplo a teploty v noci drasticky klesají. To se významně liší od relativně stabilního klimatu nacházejícího se níže na pláních, kde je průměrná vlhkost a teploty vyšší. U břehů Gardského jezera se vinná réva pěstuje po staletí. Níže na jihu a východě regionu se krajina skládá spíše z nízkých kopců a rovin. Nejpozoruhodnější mezi nízko položenými vinicemi v Lombardii jsou ty v Pádské nížině: Oltrepo Pavese, Mantovano a San Colombano al Lambro.

Lago Iseo

Vinice v oblasti Franciacorta

Franciacorta

Ve vinařském světě je Lombardia pravděpodobně nejznámější díky klasickým šumivým vínům Franciacorta. Franciacorta je malá vinařská oblast v Lombardii v severní Itálii. Jméno Franciacorta, země mezi Brescií a jezerem Iseo, se poprvé objevilo v roce 1277 v odkazu na „curtes francae“. To byly franské dvory osvobozené od cla.

Roční produkce oblasti na 2 900 hektarech je 1,5 milionu lahví ročně. Je známá svými vysoce kvalitními šumivými víny. Vinařská oblast Franciacorta se nachází v provincii Brescia, v kopcích bezprostředně na jihovýchod u jezera Iseo.

Pro charakter vína je důležitá kombinace klimatu a typů půdy. Po teplých, slunečných letních dnech následují chladné noci, které vytvářejí dostatek příležitostí k dozrávání hroznů a zároveň si zachovávají kyselost, která je tak důležitá pro výrobu šumivých vín. Kromě výkyvů teplot mezi dnem a nocí zůstávají tyto během vegetačního období relativně konzistentní, a to díky účinkům jezera Iseo na zmírnění teploty.

Vinice jsou vysazené na morénových kopcích bohatých na minerály. Půdy jsou většinou hlinité vápence a křemičité. Kamenité půdy jsou dobře odvodněné a bohaté na minerály. Topografie je zde také klíčová. Významnou roli hrají Alpy, které chrání severní Itálii před kontinentálními vlivy střední Evropy. Dále pak místní zvlněné kopce, které chrání místní vinice. To jsou ideální podmínky pro vysoce kvalitní vinařství.

Franciacorta je italskou verzí šampaňského. Je to vysoce kvalitní šumivé víno vyrobené metodou Champenoise („tradiční metoda“) z odrůd Chardonnay a Pinot Nero s omezeným množstvím Pinot Bianco. Při výrobě tradiční metodou dochází k druhé fermentaci v láhvi. Přidávají se kvasnice spolu s cukry. Lahve jsou ponechány hrdlem dolů, takže po ukončení fermentace se mrtvé kvasinkové buňky shromažďují v hrdle. Mrtvé kvasinky se uvolňují tak, že zátka tzv. „odstřelí“ a uvolní se zároveň s kvasinkami. Víno se poté znovu uzavře a nechá zrát.

Franciacorta DOC byla ustanovena v roce 1967, což je jedno z prvních označení původu v Itálii. Z této typologie se v roce 1995 zrodilo Franciacorta DOCG. Veškeré víno nesoucí označení Franciacorta DOCG musí pocházet z vinic nacházejících se v nadmořské výšce maximálně 550 m n.m. Hrozny musí být ručně sklizeny a celé lisované bez odstopkování, s výjimkou Pinot Nero, který se má použít v Rosé. Minimální obsah alkoholu je 11,5 %. Všechna vína musí být vyrobena klasickou metodou se sekundární fermentací v lahvi, a proto nemohou být uvedena na trh dříve než v únoru následujícího roku.

Typy Franciacorta DOCG (dle Consorzio Franciacorta)

Označení původu Franciacorta DOCG zahrnuje následující typy šumivých vín vyráběných klasickou metodou, která splňují ukazatele, jež stanovilo Consorzio Franciacorta:

Franciacorta DOCG Spumante obsahuje min. 50 % odrůdy Chardonnay a/nebo min. 50 %  odrůdy Pinot Nero. Může obsahovat max. 50 % Pinot Bianco a max. 10 % odrůdy Erbamat. Doba zrání na kvasinkách musí být min. 18 měsíců. Vyrábí se s obsahem zbytkového cukru od zero dosage až po demisec.

Franciacorta DOCG Saten obsahuje min. 50 % odrůdy Chardonnay a/nebo min. 50 %  odrůdy Pinot Nero. Doba zrání na kvasinkách musí být min. 24 měsíců. Vyrábí se s obsahem zbytkového cukru pouze brut. Satèn se vyznačuje tlakem CO2 nižším než 5 atmosfér, aby byla podtržena krémovost produktu.

Franciacorta DOCG Rosé obsahuje min. 65 % odrůdy Chardonnay a/nebo min. 35 %  odrůdy Pinot Nero. Může obsahovat max. 50 % Pinot Bianco a max. 10 % odrůdy Erbamat. Doba zrání na kvasinkách musí být min. 24 měsíců. Vyrábí se s obsahem zbytkového cukru od zero dosage až po demisec.

Franciacorta DOCG Millesimato se vyrábí ve variantě Spumante, Satén nebo Rosé. Musí obsahovat min. 85 % hroznů ze stejného ročníku. Doba zrání na kvasinkách musí být min. 30 měsíců. Vyrábí se s obsahem zbytkového cukru od zero dosage až po extra dry.

Franciacorta DOCG Riserva se vyrábí ve variantě Spumante, Satén nebo Rosé. Musí obsahovat min. 85 % hroznů ze stejného ročníku. Doba zrání na kvasinkách musí být min. 60 měsíců. Vyrábí se s obsahem zbytkového cukru od zero dosage až po brut.

Barone Pizzini

Větev šlechtického rodu baronů Pizzini von Thurberg pochází z Rovereta. Jejich sídlo často navštěvovaly významné osobnosti intelektuálního světa té doby, mezi nimi i Mozart na svých cestách do Itálie v letech 1769 až 1772. Stejně jako i jiné bohaté rodiny Franciacorta přitahovala svými možnostmi i tento šlechtický rod. V roce 1870 bratři Enrico a Bernardino založili L´Amministrazione Agricola Pizzini a ukázali se být schopnými a osvícenými farmáři.

Není bez zajímavosti, že autorem vzpínajícího se koně na kapotě Ferrari je další z rodu baronů Pizzini. Baron Edoardo Pizzini Piomarta (1882-1966) byl důstojníkem kavalérie. V jeden z dopisů svému bývalému veliteli a později leteckému esu italského letectva v době první světové války doplnil kresbou vzpínajícího se koně Francescu Baraccovi se kresba tak zalíbila, že ji použil jako symbol svého leteckého týmu. To inspirovalo Enzo Ferrariho k využití dnes světově proslulého znaku automobilky.

V roce 1967 je Franciacorta uznána jako kontrolovaná oblast původu a získává označení DOC. Barone Pizzini patří mezi její první výrobce. V roce 1998 vinařství zahájilo zkušenosti s ekologickým vinohradnictvím, aby získalo víno se silnou vazbou na jeho půdu, jedinečné a jinde nereprodukovatelné. Se sklizní v roce 2002 se zrodila první organická Franciacorta. V roce 2012 byla v Londýně na International Wine Challenge vyhlášena jako nejlepší bio víno na světě Franciacorta Rosé 2008 tohoto vinařství.

V roce 2015 získává Barone Pizzini zvláštní ocenění Gambero Rosso za trvale udržitelné vinařství.

V roce 2021 poprvé zařazuje do výrobního postupu starou původní odrůdu Erbamat z okolí Brescie, která byla objevena teprve před dvaceti lety a která se tak stala vhodným doplňkem Chardonnay.

Vinařství Barone Pizzini

Lombardie, to není jen Franciacorta. Je to region dalších zajímavých oblastí, jako například Valtelina. To je apelace chráněná ze severu vysokými  štíty Berninských Alp (4 000 m n.m.) a na jihu vrcholy Orebie Alp (3 000 m n.m.). V ojedinělých podmínkáchh produkuje apelace vinikající červená vína.

Ale o tom třeba zase jindy.

Comments (0)

No comments at this moment

New comment

You are replying to a comment

Produkt přidán do oblíbených
Produkt přidán do porovnání

Tato internetová stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko "Souhlasím", souhlasíte s použitím souborů cookies.